Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Archeologie

Překlad z kroniky

ARCHEOLOGIE Již v dobách předhistorických byly Libočany obydleny. V době kamenné a v prvních začátcích kultury nalézáme stopy lidské činnosti. Tam, kde různé strouhy a věčně neklidné vodopády byly nebezpečné každému, kdo by se zde usadil, bylo osídlení menší, než na místech bezpečnějších, jakým byl obzvláště pravý břeh potoka Liboce. Ještě dnes je rušivá činnost potoka patrna a v jarní vodě příval vody tvoří výmoly, strhuje břehy a dravá síla rozbouřených vod odnáší vše, co nemá pevné základy. Když se v dávných dobách údolí částečně odvodnilo, země vysýchala a měnila se v úrodnou půdu, lidé sestupovali více do údolí a tak povstaly v Libočanech a okolí prastaré lidské příbytky z doby bronzové, náležející k oběma údobím laténské kultury. Obzvláště po pravé straně silnice, vedoucí z Libočan do Kadaně, bylo význačné předhistorické sídliště. Byly zde objeveny různé hliněné předměty umění hrnčířského, na nichž je možno vidět pokročilou techniku a krásně propracované urny. Nádoby denní potřeby, tkalcovské potřeby, přesleny, křesací a mlýnské kameny, nožíky k oškrabování kůže, žárová pohřebiště, krby, zbytky psích, vlčích a medvědích kostí, kuchyňské odpadky a množství jedlých škeblí, které pravěký člověk lovil z řeky AGARIS, jak se v keltské době Ohře jmenovala. Na pravém břehu řeky se táhnou ohromné vrstvy popele a 1m vysoká ornice, která ve svých vrstvách zanechala množství stop z dob prehistorických. Rovněž bylo nalezeno mnoho vykopávek po levé straně silnice k Žatci, při kopání písku v bývalých pískovcových lomech. Tato místa jsou dnes zastavěna řadou domků, ale vykopávky byly větším dílem zachráněny a odevzdány do českého musea v Žatci a do Národního musea v Praze. Dřívější vykopávky byly dány jednak německému žateckému museu, větším dílem pak do musea v Teplicích, které bylo rovněž německé. Nejzajímavější nádoba s šňůrovým ornamentem se nalézá v královském museu v Drážďanech. Ta se tam dostala neznámým způsobem a je zapsána pod inv. číslem7 A-7. Sgrafitová urna, zpracovaná na hrnčířském kruhu v době pozdní latenské kultury, nás ujišťuje o keltském pobytu. Tato je v soukromých rukách. Na dobu bronzovou bylo památek nalezeno velice málo. Větší množství různých nádob bylo nalezeno v základech, kde stojí česká škola. Na celé této parcele, na které převážně škola stojí, se nalézá ještě dnes množství střepů, rozbitých starých popelnic, které byly většinou zničeny při orání. Mimo to byly nedaleko silnice u žel. trati nalezeny hliněné láhve vysoké 8-12 cm a různé jiné věci, ba i malé dřevěné rakvičky, zbité z obyčejných prken. Celé toto místo ukazuje na starobylé pohřebiště. I na jiných místech byla nalezena stará pohanská pohřebiště s žárovými i kostrovými hroby. Hlavně pak u výše jmenovaného pískového lomu bylo nalezeno asi 14 hrobů vedle sebe a to tak, že hlava kostry směřovala vždy k severu. Zpracováno z brožury k 10 výročí České školy r. 1930 V roce 1965 byl zveřejněn další nález. V domě č.19, při výkopu základů pro novostavbu rodinného domu našel ředitel školy v.v. Ed. Raška tři nádobky, z nichž zvláště váza /pohárek/ byla svým tvarem zvláštní. Byla zdobena na povrchu šroubovým žlábkem. 7.4.1998 byl odkryt opět při hloubení základů pro rodinný domek hrob bohaté keltské ženy. Stáří hrobu bylo určeno na přelom 4 a 3 stol. před našim letopočtem. V první fázi výzkumu se objevily obrysy dřevěné rakve, vydlabané z jednoho kusu kmene. U mrtvoly byla poměrně bohatá hrobová výbava, podle jejího rozložení lze identifikovat, jak byla mrtvola uložena. Podle charakteristiky předmětů se usoudilo, byť nebyla nalezena jediná kost, že šlo o ženu. Delší osa jámy je orientovaná ve směru sever-jih, při čemž hlava směřovala k severu. Tím se ukázalo, že jde o keltský hrob. V místech, kde bylo levé a pravé rameno, zůstaly železné spony, uprostřed hrudi pak bronzová se širokým vinutím. Také na rukou zbyla torza bronzových náramků, právě díky nim lze vcelku spolehlivě zařadit nález do laténu, konkrétně do období nazývaném duchcovský horizont. Výzdoba zesnulé ženy svědčí o tom, že byla bohatá a vážená, zřejmě manželka bojovníka. Hrob byl nezvykle hluboko pod povrchem terénu, což tuto domněnku potvrzuje. Ve výkopu se objevil další hrob, kosterní pozůstatky a keramika. Přestože v katastru Libočan již byly zaznamenány keltské hrobové nálezy, nebyla konkrétně archeologům tato lokalita známa.(Nedaleko č.p.16, směrem k statku). Dle zprávy uveřejněné v regionálním tisku.


www.mikroregion-zatecko.cz