Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Kronika v datech

Léta 1949 - 1960

LÉTA 1949 - 1960 Rok1949. 28.5.1949 bylo zřízeno v Libočanech zvukové kino, vedoucím kina Jan Kadlec, pokladníkem A. Khol a M. Rodová. Prvním promítačem byl Jiří Hajný, který se však pro nadměrné pití alkoholu neosvědčil a po něm ustanoven Jindřich Samek a jako náhradník, který absolvoval promítačský kurz, Pavel Teuber. Rok 1950. Na začátku školního roku nastoupil na zdejší školu nově jmenovaný ředitel Eduard Raška, který vystřídal dosavadního ředitele školy Jana Kadlece, který nastoupil jako odborný učitel na stř. školu v Žatci. V úsilí o socializaci vesnice zůstaly Libočany pozadu za jinými obcemi žateckého okresu. Je tu jen několik zemědělců, kteří obhospodařují méně než 100 ha. Půdy. Hlavní příčinou, proč zde dosud nebylo založeno JZD jsou názory některých zemědělců, že by bylo výhodnější připojení půdy k státnímu statku – a zároveň malá aktivita místní organizace KSČ, která se dosud tomuto problému vyhýbala. V tomto roce vznikl v důsledku zestátnění dosavadní národní správy statku a pozemkové reformy podnik ČSSS (Československé státní statky). Ředitelství bylo umístěno v zámku. K ředitelství v Libočanech náleželo více farem. Rok 1951. Ve dnech 15 a 23 dubna 1951 bylo brigádnicky a svépomocí upraveno dětské hřiště pro mateřskou školku. Toto hřiště se nalézalo mezi školou a kulturním domem na volném prostranství. Pole, ležící mezi školou a Hůreckou ulicí a na druhé straně mezi kult. domem a Hůreckou ulicí bylo předáno obci, která zpracovala záměr na vybudování sportovního areálu, kde by mělo být fotbalové hřiště, běžecká dráha a volejbalové hřiště. Důvod byl jediný, vybudovat náhradu za hřiště v háji, které bylo každoročně zaplavováno povodněmi a tím pravidelně každoročně devastováno. Ve sklepě zdejší školy bylo uskladněno během hlavních prázdnin větší množství briket a uhlí. V časných ranních hodinách byl zpozorován dým, který se valil ze sklepa školy. Byl zavolán hasičský sbor v Libočanech, který požár s velkou obětavostí uhasil. Dva z hasičů byli po částečné otravě plynem ošetřeni v žatecké nemocnici. K požáru došlo vlivem samovznícení vlhkého uhlí. Pokračovala činnost ochotnického divadelního spolku, kde přibyl další organizátor divadelní činnosti v obci, Ed. Raška. Byly nastudovány hry : Vojnarka, Na letním bytě, Baťoh, Morálka paní Důlské a dětská představení. Rok 1952. Většina polností byla převzata Státním statkem. V tomto roce byla zrušena a úředně vymazána z mapy osada Hůrky po 612 letech jejich existence. V neděli 22. června pořádala libočanská škola dětskou slavnost v přírodě (Háji). Slavnost měla zdařilý průběh. Po slavnostním zahájení a státních hymnách následovala cvičení s praporky podle hudby. Byla ztančena i česká beseda. Při slavnosti účínkovala závodní hudba ČSSS jak odpoledne, tak i večer při taneční zábavě zdarma. Rok 1953. V tomto roce dochází k velikým změnám na politické scéně naší vlasti. Po smrti J.V. Stalina, umírá po několika dnech i president republiky Klement Gottwald, místo kterého je do čela státu zvolen Ant. Zápotocký. Dnem 1.5.1953 byla vyhlášena peněžní reforma a výměna peněz za nové. Měnilo se 300 Kč na osobu v poměru 1:5, ostatní peníze 1:50. Ve zdejší obci, obývané jen dělníky a drobnými zemědělci, se přesto našli jednotlivci, kteří z obavy, aby nebyli vyšetřováni a aby nemuseli dokazovat, jak takové množství peněz nabyli, tak všechny peníze nepřihlásili. V tomto roce je dobudován sportovní areál na pozemku vedle školy a č. 75 a předán veřejnosti. Dochází k sloučení ředitelství statku v Libočanech s ředitelstvím statku v Žatci do jednoho podniku. Libočanský statek zůstává pouze jako samostatná farma. Rok 1954. Dne 16.5.1954 byly konány volby do MNV, ONV a KNV. Při 100% účasti voličů byli rovněž zvoleni všichni navržení kandidáti. Nový národní výbor v Libočanech po ustavující schůzi má toto složení: Lad. Slavík předseda, Jan Šujanec místopředseda, Bedřich Zoul tajemník a další členové rady: Jan Život, Růžena Kulhánková, Antonín Klaban, Václav Urban, Alois Bokr a Rudolf Majer. Rok 1955. Otázky kolem kulturního domu v Libočanech. Budova domu byla postavena v roce 1928 a působilo tu první české kino na Žatecku a byla za okupace a po druhé světové válce ve velmi zchátralém stavu. Při revizi pozemkové reformy byl návrhem přidělen MNV. Toto přidělení však nebylo právně dořešeno (zaknihování). Zůstává proto v majetku ČSSS. Tím se stalo, že dům nemá svého stálého hospodáře a stále nadále chátrá. V listopadu zde sehrálo Vesnické divadlo svá představení a zprávu o nepořádku předali satirickému časopisu „Dikobraz“. Ten po přešetření uveřejnil článek, jehož cílem bylo zjednání nápravy. Ta se však uskuteční, až bude tato budova definitivně přidělena do vlastnictví obce. V této době byla rovněž ukončena činnost místního kina, které působilo v sále kulturního domu. Místní divadelní ochotníci pod vedením V. Krafta sehráli hru Poslední muž a hru se zpěvy Paní Marjánka, matka pluku. Ústřední orgány státu rozhodly, aby od 1.4.1955 byly – již po čtvrté- sníženy maloobchodní ceny spotřebního zboží. Jde hlavně o zboží průmyslové výroby, jako bavlněné látky, obuv, mýdlo, elektrické spotřebiče apod. Z potravin to byly rostlinné tuky a rýže. Toto snížení představuje pro obyvatelstvo značné úspory. Rok 1956 14.1.1956 byla na sokolském plese po prvé hrána a tančena Česká beseda za účinkování hudby St. statku. Na jaře tohoto roku byl vítězně vybojován boj o kulturní dům s ČSSS. Tato budova byla při revizi první pozemkové reformy přidělena MNV ke kulturním účelům. Šlo o návrh, který však nebyl právně dořešen, což byl hlavní důvod sporů mezi obcí a státním statkem. V posledních letech zde již převážně hospodařil statek. Vedoucí oddělení Ausberger dal označit průčelí sálu „firmou ČSSS“. MNV těmto násilím vedoucích činitelů statků nejenom nečelil, ale byl odhodlán vzdát se revize pozemkové reformy i pozemkového kmenového jmění obce ve prospěch státního statku. (Jestliže přihlédneme na tehdejší složení MNV, kde převažovali buď zaměstnanci statku, nebo jeho příznivci, není nutno dále uvažovat o příčinách tohoto stavu. P.T.) Na zásah správce Osvětové besedy byly „likvidátorské“ snahy MNV rozptýleny a bylo zahájeno jednání s ONV v Žatci, který uznal právní nárok obce a vydal přídělovou listinu, kterou byly kulturní dům a dětské hřiště vedle školy definitivně přiděleny obci. Získání kulturního domu povzbudilo občany k utvoření ochotnických spolků, jeden mládežnický a druhý pro ostatní ochotníky. Ovčácký mistr Rudolf Majer se stal majitelem prvního televizního přijímače v obci. V letních měsících vypuknul požár stodoly statku, ( za domem č. 9). Stodola přes veškerou snahu požárníků vyhořela tak, že nebylo přistoupeno k opravě. Příčinou požáru byla kočka, které kluci zapálili na ocase papír, ta vběhla do stodoly a způsobila požár. Rok 1957. Jaro tohoto roku bylo z počátku velmi příznivé, stromy krásně odkvétaly a dávaly naději na bohatou úrodu. Počátkem května však uhodily prudké mrazy, které úplně zničily nadějně odkvetlou úrodu stromů, tak že v tomto roce nebylo v Libočanech ovoce. Volby do Národního výboru. V neděli dne 19.5.1957 byly volby do MNV, ONV a KNV. Do místního MNV se volilo ve 12 volebních obvodech a byli zvoleni: Josef Svoboda techn. úředník St. statku, Klement Teuber poštovní úředník pošty v Žatci, Eduard Raška ředitel národní školy v Libočanech, Anna Frývaldská dělnice v živočišné výrobě statku, Jan Život traťový dozorčí ČSD, Tomáš Němec včelařský mistr statku, Josef Moravec účetní oddělení statku v Žatci, Zdeněk Hnulík dělník statku, Jiří Kuzebauch traktorista statku, Věra Stasiuková dělnice závodu Fruta v Žatci, Josef Řehák mistr v závodě Šroubárna v Žatci, Jindřich Samek dělník u vojenské správy v Žatci. Volby do rady MNV Libočany. Dne 31.5.1957 se konala první schůze Národního výboru, na které byla zvolena rada MNV a to předseda Kl. Teuber, tajemník Jindřich Samek, členové Josef Moravec, Josef Řehák a Jan Život. Současně byl utvořen výbor Čs. svazu žen s předsedkyní Marií Němcovou. Byly zahájeny práce na doplnění záznamů v obecní kronice.(Josef Moravec). V posledních třech letech vlastnilo spotřební družstvo Jednota v obci kino v čp. 11. Dnem 1.4.1957 převzala kino do svého vlastnictví a provozu Osvětová beseda za náhradu 7.100 Kč. O tento náklad se O. B. rozdělila s MNV. Během hlavních prázdnin zřídila O. B. letní kino v zahradě u budovy MNV a zakoupila nový projekční přístroj. TJ Sokol, která byla znovu zorganizována, vybudovala v Háji hřiště pro kopanou. Brigádnická práce na obou podnicích byla vykonána zdarma. 8.7.1957se ve večerních hodinách přihnala prudká bouře s krupobitím, která téměř úplně zničila úrodu obilí a chmele. Z velké části byla zničena i zelenina a poškozeny ovocné stromy. Tato bouře postihla značnou část žateckého okresu. V době bouřky zrovna probíhala na MNV porada, týkající se ubytování česáčů chmele. Ráno po bouřce ale zjistili, že česáčů nebude třeba, protože z chmele zůstaly jen holé šlahouny. Místo obilí se sklízela pouze sláma, výmlat se neprováděl. Škoda byla odhadnuta asi na tři miliony Kčs. Od srpna do října 1957 byly provedeny nejnutnější opravy na kulturním domě. Byla nově pokryta polovina střechy, obnovena omítka a natřena okna. Na jevišti byla vyměněna část zpuchřelé podlahy za škvárobetonovou a byl zřízen prostor pro ukládání kulis. Dne 13.11.1957 zemřel president ČSR Antonín Zápotocký a dne 19.11.1957 byl zvolen Antonín Novotný, první tajemník ÚV KSČ, presidentem republiky. Zima byla na sklonku tohoto roku velmi mírná, téměř bez sněhu. Byla budována kanalizace – její první etapa k zámku. JEŠTĚ JEDNOU VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN. Pisatel této kroniky Josef Moravec, učinil dotaz prof. Bartošovi z Prahy, jak pohlížet na rozpory v pověstech o rodišti Václava Hájka z Libočan. Jeho posudek je, že Libočany jako rodná obec V. Hájka pravděpodobně nepřicházejí v úvahu. Kromě toho prof. Bartoš plně obhajuje kritiku Palackého o Hájkovi. Obec Libočany nemusí litovat, že se zde Hájek, jev naprosto úpadkový a i nemorální – nenarodil. (Kronikář J. Moravec zřejmě chtěl předejít připravované besedě o V. Hájkovi. P.T.) Rok 1958. MNV zařídil místnost pro knihovnu osvětové besedy v přízemí budovy MNV. Dal ji vymalovat, natřít podlahu a dal zhotovit zcela nový nábytek jako police, stolky a židle. Místní národní výbor, který byl zvolen v květnových volbách 1957, rozvinul ve druhém pololetí za vedení předsedy Klementa Teubera svou práci tak, že byl radou ONV v Žatci vyhodnocen jako nejlepší v okrese za rok 1957. V lednu 1958 pořádala O. B. besedu o knize Jiřího Brabence „Řeka osudu“, jejímž hrdinou je libočanský rodák Václav Hájek z Libočan. Byl přítomen i sám autor knihy Jiří Brabenec, redaktor Lidové demokracie. Beseda měla dobrou úroveň a zúčastnilo se jí 100 osob. Spisovatel J. Brabenec a jeho spolupracovník Dr. Suchý obhajovali osobu Václava Hájka ve snaze o rehabilitaci a potlačení přísného soudu o Hájkovi u Dobnera a Palackého. Prof. Štěpánek ze Žatce obhajoval kritiku a odsouzení V. Hájka s poukazem i na úpadkovou dobu, v níž žil. ( Jak je jednoduché po 460 letech hodnotit někoho práci. My si ani dnes netroufneme hodnotit zápisy v kronikách starých jen několik desítek let. A na víc, jak je všeobecně známo, všichni staří kronikáři, Kosmasem počínaje, psali kroniky beletristickým stylem. Tak už to tehdy bylo, protože se to tenkrát psalo pro oči a sluch duchovenstva – tehdy převážně katolického a rovněž i pro poněmčenou šlechtu. Díky Hájkovi, mohli páni profesoři dnes vyslovit svůj soud V. Hájka česky. Kdyby nebylo kroniky, asi by nám to museli říci německy, pokud bychom vůbec v této krajině žili, protože česky, se v době vzniku kroniky hovořilo jen na venkově, kde navzdory poddanství a robotě si lidé náš jazyk uchovali. A to si zasluhuje hluboké úcty. …..I já pisatel těchto řádků v roce 2008 jsem musel přispět svou douškou, když si to dovolil i dřívější kronikář před 50 lety. Zde je vidět, jak doba mění názor a celkový pohled na uplynulé události. P. T. 2008) 20 – 21.3.1958 napadlo 45 cm. sněhu, který se udržel až do dubna. 31.5.1958 byl na zahradě bývalé školky zahájen provoz letního kina. V letních měsících roku 1958 vždy o sobotách a nedělích se prováděly úpravy návsi a stavba autobusové čekárny. Každý občan přispěl nějakou tou hodinou práce. Úpravy se týkaly posunutí zdi zahrádky na rohu domu č. 9 tak, aby cesta v zatáčce u budovy MNV byla přehledná. Rovněž probíhala stavba chodníku v ulici k zámku a prováděna první etapa kanalizace k zámku. (V příloze jsou fotografie z těchto akcí). Při Osvětové besedě se ustavil rozhlasový kroužek, mající 3 členy. Sám si připravuje relace, které vysílá místním rozhlasem jednou týdně vždy v neděli od 11 hodin.(když jdou lidé z kostela). Členové kroužku byli Pavel Teuber, Alena a Karel Rodovi. Relace měly jednotnou osnovu, zprávy o dění v obci, zprávy MNV, pranýř, fejeton, zprávy z organizací a trochu hudby. Každý čtvrtek museli předkládat texty k schválení předsedovi akčního výboru J. Životovi, bez jehož podpisu nebylo možné vysílat. Tento způsob zapříčinil, že kroužek neměl dlouhého trvání. K ukončení činnosti také dopomohlo přebudování a výměna nové ústředny, ke které nebylo možno připojit zvukové zařízení. Dne 15.7.1958 při nahodilé prohlídce zámku bezpečnostní komisí, byla na schodech do sklepení nalezena renesanční litinová deska, kterou správa statku odevzdala žateckému museu. V září 1958 byla zpráva o tomto objevu uveřejněna v časopise Chmelařství, kde je článek o nálezu a fotografie desky s popisem:“Světský reliéf z Libočan ukazuje, jak se naši předkové dovedli v 17 století radovat při dobrém doušku z tance a hudby.“ 21.10.1958 v poledne se snesla nad krajem bouře s hromobitím jako v létě, ačkoliv bylo velmi chladno. V Libočanech při tom dokonce padaly kroupy. Velmi tísnivě působí dezolátní stav budov, které obhospodařuje St. statek. Zámek je ve velmi ubohém stavu – na spadnutí, na podzim spadla střecha stodoly, v které byla uložena píce pro dobytek a o Vánocích se zbořil zchátralý dům č.30, bývalá Synagoga. Krátce před tím se z tohoto domu vystěhoval Josef Dvorský, zemědělský dělník statku na Slovensko. Dům byl proto prázdný a tak se nikomu nic nestalo. Koncem roku je v obci 10 televizorů. První si opatřil před 3 lety (1955) ovčák st. statku R. Majer (č.10). Rok 1959. Od počátku roku zahájila činnost mimorozpočtová provozovna obce akce „Služby obyvatelstvu“ při radě MNV. Jde prozatím o práce malířské (žel. zaměstnanec J. Štefan), obuvnické (Petr Anděl), lakýrnické (Oldřich Koubek), a elektromandl instalovaný v domě č. 73, s obsluhou Anny Foglové. Členové provozovny vykonávají práce mimo své hlavní zaměstnání ve volném čase, s výjimkou obuvníka Petra Anděla. Hned na začátku roku vzrušila svět zpráva, že 2.1.1959 byla v SSSR vypuštěna meziplanetární družice, která se stala umělou oběžnicí našeho slunce. Tato zpráva vzrušila i naše obyvatele, všude se diskutovalo a i někdy s obavou, kam tento svět spěje a zda tato technika nepřispěje k dalšímu mezinárodnímu napětí. Kulturní dům je po převzetí MNV plně využívaný. Každoročně od počátku roku se konají společenské plesy, divadelní představení, taneční zábavy a akce pro děti. Jen v tomto roce bylo zaznamenáno konání 5 plesů, dětský karneval a oslava MDŽ. Kromě těchto akcí byla sehrána divadelní představení Vesnického divadla, Dětského divadelního souboru a zájezdové představení souboru OB z Tuchořic. Všechny tyto akce byly hojně navštěvovány a měly dobrou kulturní úroveň. Jako další kulturní a vzdělávací akce je třeba uvést konané přednášky o J. A. Komenském (prof. Štěpánek ze Žatce), dále pak přednášku „Cesta ke hvězdám“( prof. Hlad spolupracovník pražské hvězdárny). V přírodě pak byly uskutečněny akce „Kácení máje“, a „Dětský den“ včetně cvičení mladých požárníků. V noci ze 7 na 8. 2.1959 zporážel a zničil na libočanském hřbitově neznámý vandal asi 16 pomníků a způsobil tak občanům značnou škodu. Tento čin vzbudil u občanstva velké pohoršení a rozhořčení nejen v Libočanech, ale i v okolních obcích. Pachatel nebyl nikdy zjištěn. Ve dnech 8 – 10. 9. 1959 probíhalo v Žatci veřejné soudní přelíčení proti vedoucímu pekáren pro rozkrádání majetku a surovin. Šlo o zcizování mouky, hotového pečiva, máku, strouhanky, mandlí, hrozinek, másla, tuků a vajec. Libočany měly na tom podíl účastí jednoho svého občana, zaměstnance prodejny „Jednota“, Václava Krafta. Ten zcizené zboží rozprodával v pojízdné prodejně v okolních obcích. 8 let odnětí svobody zněl rozsudek soudu. Ostatní účastníci byli odsouzeni k ztrátě svobody od 1 do 12 let. V akci „Z“ byl tohoto roku postaven chodník podél domu č. 9 (prodejna Jednoty), okolo autobusové čekárny a dále pak Hájkovou ulicí až k domu č. 4 (Poustka). Rovněž byla provedena částečná úprava cesty z návsi k domu č. 75 (Bílá koza). Původně plánovaná částka 18.000 Kč byla překročena o 8.000 Kč. Počasí v tomto roce se nevymykalo normálu. V lednu i únoru byly zaznamenány slabší mrazíky, pouze na počátku roku bylo zaznamenáno několik mrazivých dnů ( - 15st. C ). Na to pokračovaly teploty okolo 0, s nočními mrazíky. Jaro bylo velmi příjemné, teploty okolo 18 – 20 st. C, až v druhé polovině dubna se ochladilo. Sklizňové práce probíhaly za suchého počasí. Výnosy byly nižší v porovnání s minulým rokem. Rovněž chmele se neurodilo tolik, jak se původně očekávalo. Letos byl po prvé nasazen česací troj na chmel, postavený u ovčína. Suché počasí trvalo až do 20 října, kdy nastávaly první noční mrazíky. Cukrovka a okopaniny, co do úrody, zůstaly daleko za minulými lety. Pršet začalo až začátkem listopadu a toto počasí trvalo prakticky až do konce roku. Rok 1960. V kulturním domě se konaly tradiční plesy a maškarní merendy. Při jedné z nich, konané dne 13. 2. 1960 – při tanci zemřel na srdeční slabost v kole libočanský občan Karel Rod. Dne 28. 2. 1960 byl pořádán v kult. domě „Dětský karneval“ a v březnu pak tradiční oslava MDŽ. 12. 6. 1960 se konaly volby do MNV, ONV a KNV. Volby se konaly již vzhledem k novému územnímu uspořádání, protože se ruší bývalý okres Žatec a Podbořany a oba tyto okresy, až na některé jejich okrajové části, se přiřazují k okresu Louny. Do MNV byli zvoleni: Blažková Jiřina v domácnosti, Anna Davidová ředitelka mateřské školky, Josef Holák dělník St. statku, Antonín Kofroň úředník ONV, Frant. Klhánek dělník ve výkupním podniku, Jiří Kuzebauch traktorista, Tomáš Němec včelmistr statku, Eduard Raška ředitel Národní školy, Jindřich Samek zámečník u vojenské správy, Stasjuková Věra dělnice ve Frutě, Klement Teuber poštovní úředník pošty Žatec, Jan Život zaměstnanec ČSD, Myšáková Aloisie dělnice statku. Dne 22.6.1960 se konala ustavující schůze nově zvoleného MNV. Na této chůzi byl znovu zvolen za předsedu Klement Teuber, tajemníkem MNV bude Antonín Kofroň. Složení rady: Kl. Teuber předseda, Ant. Kofroň tajemník, Jan Život, Ed. Raška, Tomáš Němec, Jindřich Samek a Frant. Kulhánek členové rady. 1.8.1960 byly nainstalovány splachovací WC ve škole. Od 1.9.1960, od počátku nového školního roku, byly ve škole poprvé vydány učebnice a školní potřeby zdarma. V akci „Z“ bylo pokračováno na úkolech z minulého roku. Náves byla vyztužena asfaltem a drobným štěrkem pro příjezd k autobusové zastávce. Dále bylo započato s úpravou obecních cest od zámku ke kulturnímu domu a na odbočce k Hůrkám. Počasí na začátku roku bylo typické – libočanské. V lednu trochu sněhu, uprostřed trochu silnější mrazy. V únoru velmi chladno. Od 7 až do 20 února byly teploty okolo -20 st. C. bez sněhu. Sklizňové práce měly klidný průběh a tak proběhly včas. Z 1 ha. bylo docíleno těchto průměrů: pšenice 20q, žito 19q, ječmen jarní 29q, ječmen ozimní 22,5q, oves 15,5q, brambory 50q, cukrovka 200q, chmel 16,5c.c. Konec roku končí mírnou zimou bez sněhu a s mírnými mrazy.


www.mikroregion-zatecko.cz