Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Půdoznalství

Překlad z kroniky

PŮDOZNALSTVÍ Relief zdejšího terénu modeloval mohutný tok diluviální Ohře, která vyhlodala v tercierních uloženinách hluboké a široké údolí. Zátopy byly rozsáhlé a ohromné, o čemž svědčí terasovité uloženiny Grábiše a všech okolních výšin, kde jsou povrchové vrstvy tvořeny seskupeninami oblázků a hlín. Je samozřejmé, že prudké svahy a stráně Grábiše se vymykají normálnímu způsobu obdělávání, takže v těchto místech jsou pastviny nebo porost a jen na malých úsecích blíže ovčína byly stráně pracně upraveny na pole a chmelnice. Ve zdejším okolí spatřujeme tyto geologické útvary: a) TŘETIHORNÍ - (Tercier), v zastoupení šedými jíly a pískem. Tercierní horniny tvoří kostru celého území, jsou však přikryty mladšími nánosy, které vycházejí na povrch jen místy, např. okolo Zl. vrchu, po bocích Grábiše a.j. b) DILUVIUM (pleistocén) zaujímá největší plochu zdejší půdy. V nížině Rybníků je diluviální uloženina vyvýšenou částí území, táhnoucího se až pod Zlatý vrch a Grábiš, dále pak rovina mezi silnicí a starou školou, kde jsou uloženiny většinou jemnozrnnější, kdežto při březích řeky štěrkovito – písčité. Na Grábiši jsou uloženy hlubší diluviální štěrky, stmelené železitými splaveninami, které tvoří kompaktní, těžko proniknutelnou vrstvu. c) ALUVIUM (holocén) tvoří rovněž velkou část území. Jsou to mladé nánosy říční a potoční, tedy nízké polohy poříčí Ohře a potoka Liboce. Ta jsou buď písčito-štěrkovité, nebo též jemnozrnnější, jílovito-hlinito-písčité náplavy, na nichž jsou založeny chmelnice. Po stránce hospodářské dělíme půdu na lehkou, střední a těžkou. Lehké půdy, zejména pak náplavy aluviální a diluviální jsou poměrně hrubozrnné. Proto mají větší prostupnost pro vodu a malou vodní jímavost. Střední půdy zabezpečují určitý výnos nejen v letech suchých, ale i mokrých a lehce se zpracovávají, jejich vlastnosti jsou přiměřené požadavkům kulturních plodin. Těžké půdy jsou pravým opakem půd lehkých, jsou velmi jemnozrnné, proto mají nižší pórovitost, špatně se provzdušňují, jsou málo činné a při tom vazké a uléhavé. Obyčejný stavební písek se dá získat na mnoha místech zdejšího kraje. Z tohoto důvodu byla zřízena v 30 letech XX stol. v Libočanech výroba vápno-pískových cihel. Lomový kámen v našem kraji není. Štěrk lze získat z oblázkových nánosů a je nutno ho prosíváním třídit na různé velikosti. Vyskytuje se velmi hojně. Hlína, jako materiál cihlářský se tu vyskytuje velmi zřídka, tak že na využití těchto hlín se nedá pomýšlet. Jíly jsou zde zastoupeny jednak v aluviálních náplavech, jednak jako tercierní usazeniny. Na svazích jsou tyto jíly nebezpečnou spodinou v ohledu svážení, protože při větším nasycení půdy vodou, mohou vrchní vrstvy po hladkém mokrém jílu snadno sjet, což také vedlo k některým menším sesuvům u železniční trati na Grábiši . Zpracováno dle brožury o Libočanech k jubileu české školy v roce 1930.


www.mikroregion-zatecko.cz