ROK 1226. Král Přemysl Otakar I. Potvrdil koupi Libočan doksanskému klášteru od Častolovy choti.

Rok 1319 - 1336 Spor o Libočany – Frenclin Werchmeister a Mikuláš Platzingsgut.

17.10.1357 Patronát postoloprtského kláštera až do roku 1420, kdy došlo k vypálení kláštera Husity.

V roce 1524 náležel jeden dům Jindřichu Hájkovi z Libočan, pozdějšímu purkrabímu v Ml. Boleslavi.

Rok 1550 – dostává Libočany od císaře Ferdinanda I. Šebestian z Weitmühle. Rovněž se v této době objevuje Bohuslav Felix Lobkovitz.

Rok 1595 Jan Waldemar z Valdštejna (nechal postavit tvrz).

1598 koupil Libočany Doupovec z Doupava.

Rok 1623 – synu Kryštofa Doupovce rytíři Vilému Doupovcovi z Doupova byla 1/3 panství konfiskována a za odměnu dostává panství Bořita z Martinic. (jako postižený druhou pražskou defenestrací).

Rok 1625 – Prodal Bořita statky Florianu Dětřichovi ze Žďáru.

1635 – na krátkou dobu Nosticové.

1656 – Vladislav Elbogner z dolního Schönfeldu. HEJTMAN KRAJE ŽATECKÉHO. Ten se oženil s Markétou z Doupova, tak že se Libočany vrátily do rodu, kterému po 2 generace patřily.

1663- Sňatek Polexiny Elbognerové s Petrem Příchovským z Příchovic (u Plzně).

1673- dědí Libočany František Antonín Příchovský, C. K. důstojník, který ale záhy umírá.

1688- zdědil panství druhý syn Karel Maxmilian Příchovský HEJTMAN KRAJE ŽATECKÉHO, který zemřel r. 1722 ve Vys. Libyni, ale je pochován v kryptě libočanského kostela.

1709- prodal ještě za svého života libočanské panství Ignáci Pockovi z Pansfeldu, který za několik let přijal administraci svobodného pána Kulhánka z Klaudensteinu.

1724- František, rytíř Janinal z Jangangu, pán na Měcholupech. Po jeho smrti se vdova po něm provdala za Václava Hochbergera z Hennesdorfu, čímž získal i Libočany. HEJTMAN KRAJE ŽATECKÉHO.

1740- KOUPIL PANSTVÍ V Libočanech Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu HEJTMAN KRAJE ŽATECKÉHO a přísedící u zemského soudu. Za zásluhy byl povýšen císařovnou Marií Terezií do panského stavu.

1779- Umírá V. K. Schroll. Byl pohřben v kryptě libočanského kostela. Panství se ujala vdova Marie Anna z Weinbergu. Ta odkázala panství Václavu Jeníkovi z Gansedorfu.

1798- prodává Václav Jeník žateckému měšťanu baronu Zessnerovi – tím se dostalo panství pod správu jeho sirotčince.

1843- Josef Schreiter ze Schwarzenfeldu kupuje panství pro své dva syny, ale ti padli za války v Maďarsku.

1850- Kurzrock, hrabě z Wellingsbütelu.

1856- Po smrti hraběte Wellingsbütela (nebyl pochován v kryptě kostela, protože statky byly pod správou spořitelny – hrob a poškozený pomník se nachází u zdi kostela.) přešlo panství dědictvím na hraběnku Huynovou, rozenou Kurzrockovou.

1861- JUDr. Damm senior, jako první nešlechtický majitel.

1870- Koupil panství továrník Johann Münsberg z Děčína. Po jeho smrti dědicové, Julius Münsberg, Johann Münsberg, JUDr. Franz Ferdinand Klier, manžel dcery Münsberga. Poslední známý dědic Gustav rytíř Von Klier, nar. 6. 8. 1853, zemřel v Praze 26. 2. 1901.

1916- kupuje panství od dědiců Münsberga Josef Hyross.

1921- kupuje panství Vlasta Tichá, když se Hyross odstěhoval na své statky na Poděbradsko- zámek asi ¾ roku prázdný , koupený jako zbytkový statek.

1934- Na základě dopadů světové krize a rozvoje sudetského nepřátelství, prodává Vlasta Tichá dne 5. 12. 1934 panství klášteru Benediktinů v Praze, který se k tomuto dni ujímá správy.

1948 – 1950 v národní správě – správce Hrdina.

1950- Československé Státní statky.

Po 612 letech vymazal St. statek osadu Hůrky z mapy.