Obec Libočany
obec Libočany

Webové stránky se upravují.

Kronika v datech 1540-1660

Léta 1540 - 1660

LÉTA 1540 - 1660 1540 Pro dokreslení celé situace se musíme vrátit až do roku 1420, kdy byl postoloprtský klášter vypálen a zbořen . Uprchlý opat s několika bratry se uchýlil do kláštera v Libočanech. Pro tyto pověsti však není historický podklad, i když se poukazuje na to, že stál na pozemku, kde stojí dnes dům č. 37 a stavba zasahovala až do školní zahrady. K této době se váže pověst o podzemní chodbě, která měla vést až do Postoloprt a bylo v ní ukryto 12 stříbrných soch apoštolů, které pocházely z postoloprtského kláštera. Husité, kteří si Žatec udrželi jako hlavní podpůrný bod neponechávali ani své okolí v klidu. Nežli žatečtí husité provedli své velké tažení proti ostatním městům a dalším krajinám, podmanili si nejbližší okolí. Za doby husitských válek byly Libočany silně německé. Markomané ponechali několik osídlenců v Libočanech, Slované se s nimi spojili. Lučané, silný německý kmen, byli rovněž usedlí v Libočanech. Za doby německé kolonizace sem opět přišli Němci, kteří byli popuzováni místními majiteli a blízkým Žatcem. Husité zničili němectví v Žatci a okolí. V Žatci se udržela česká nadvláda od roku 1434. Od této doby jsou všechny listiny psány česky. Až v roce 1669 se vrátila Němčina. Zajímavé podání zápisu z německé obecní kroniky psané Dr.R. Hetzem. Tady asi začíná německý nacionalizmus. 1547 Tento rok je důležitý jak pro obec Libočany, tak i celé žatecko, ale především pro celé dějiny národa českého. Toho roku přijmula města pražská diktát Ferdinanda I. 21.července bylo obesláno dalších 25 českých měst, mezi nimi i 50 zástupců Žatce, kteří jako zástupci obcí museli přistoupit na potupný diktát, obsahující pět článků, čímž města úplně pokořil a dostal do své moci. V přednesené žalobě, kde byl král jako žalobce i soudce v jedné osobě se dali králi na milost i nemilost. Po tomto soudu byli starší propuštěni, aby na svých obcích vymohli všechny požadavky krále. Ostatní byli podrženi ve vězení. Na to byl 23. Srpna svolán sněm (tak zvaný krvavý), před kterým byli čtyři zástupci českých měst popraveni. Po tomto násilí přistoupili čeští stavové na veškeré požadavky krále. Při této příležitosti je konfiskováno veškeré jmění odbojných měst, tedy i Libočany. 1550 Dostává Libočany od Ferdinanda I. Šebestian z Weitmühle jako náhradu za válečné služby a půjčku 26.000 tolarů na tažení proti kurfiřtu saskému. Byly to pravděpodobně jen některé statky, protože v téže době nalézáme v Libočanech i majetek Bohuslava Felixe z Lobkovic. 1553 Roztrpčen a zklamán životním neúspěchem, vzdal se 16. Ledna 1549 dobrovolně veškerých kněžských míst VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN. Pro lepší opatrování uchýlil se do kláštera Dominikánek u sv. Anny na Novém Městě pražském a zde zemřel 19. Března 1553. Pohřben byl v klášterní kapli a jeho hrob byl ozdoben pamětní deskou a podobiznou. Jen pro zajímavost, co píše mimo jiné o Hájkovi německý kronikář:…. Jeho česky psaná kronika sahá až do roku 1527. Byla vydána v roce 1541 a 1819 v Praze. Německý překlad pochází od kadaňského písaře Sandela a objevil se v Praze r. 1596 v Praze, 1697 v Norimberku a 1718 v Lipsku. Hájek nám ovšem nevydal velké dějinné dílo. On psal o všem celé báje a pověsti, které mohl sehnat a tyto považoval za skutečné. On sám sobě přibásnil a nám předal popis událostí od příchodu Slovanů. Škoda, že se nejedná o dějiny, ale pouze o kroniku. Při tom si nenechal ujít žádnou příležitost, aby nepopsal nenávist proti Němcům…. 1595 Kupuje Libočany Jan Waldemar z Waldštejna. 1598 Po třech letech získává Libočany Kryštof, starší rytíř Doupovec z Doupova. Dle sčítání lidu měl Doupovec v Libočanech 6 poddaných, ovčáka, dva ovčácké pacholky a dvě moučná kola. 1602 V této době byla postavena stará sýpka (špýchar), která slouží do dnes svému účelu. Byla několikrát opravována a přestavována, naposledy byla opravena střecha a římsy v roce 2005. 1620 8. 11. 1620 po porážce stavovských vojsk na Bílé hoře skončilo české stavovské povstání. 1621 21. června 1621 – poprava 27 předáků českého povstání na Staroměstském náměstí v Praze. ( 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů ), po té pak následovaly obrovské konfiskace majetku. Mezi popravenými byl i primátor města Žatce Maxmilián Hošťálek. 1623 Synu Kryštofa Doupovce, rytíři Vilému Doupovcovi z Doupova byla jedna třetina panství pro odboj českých stavů, mezi které aktivně patřil, konfiskována. Tento majetek obdržel Jaroslav Bořita z Martinic za to, že císaři Ferdinandovi půjčil do války proti odbojným stavům 316.000 zlatých. Statky patrně ihned Martinic prodal roku 1625 svému zeti Florianu Dětřichu ze Žďáru za 11.821 kop míšenských. Asi v roce 1635 přešel majetek do vlastnictví rodu Nosticů, ale ne na dlouho, protože v roce 1656 Je už uváděn jako majitel Vladislav Elbogner z Dolního Schönfeldu (pravděpodobně Krásno u Karl. Varů), hejtman kraje žateckého, který se oženil s Markétou z Doupova, tak že se panství vrátilo do rodu, jemuž po dvě generace patřilo. 1660 Národnostní poměry se v této době v našem kraji začínaly měnit ve prospěch německy mluvícího obyvatelstva. Snad nejlépe to vystihuje stať Čechy, (poměry národnostní), v Ottově slovníku naučném – KRÁLOVSTVÍ ČESKÉ : Z kmenů německých byli v Čechách nejvýbojnější kmenové francký a saský a proto jazyk český na těchto stranách nejvíce ztratil. (Severní rozhraní P.T.) Přispívaly k tomu dvě vážné okolnosti. Jednak země od Týna Horšova až za Litoměřice v l. 1420-1427 nejhůře popleněna a zpustošena tak, že tu obyvatelstvo velmi prořídlo ( okolo Maštova r. 1421 od křižáků nelidsky, ale hovadsky řáděno), jednak se do těch krajin drahně horníkův a chudých řemeslníků z Němec stěhovalo….. V husitských dobách padl nejdříve do rukou českých Žatec, kdež např. v l. 1386-1412 pekaři byli šmahem Češi. Pak následovaly Ústí a Litoměřice. Od XV věku až do r.1540 postoupili Němci nejvíce na Žatecku. Tu šli po Most, Velemyšl a ves Chudeřín, Libořice, Soběchleby, Vroutek, Valeč a Bochov……Žatec byl dlouho českou baštou. Z Kadaňska od Kralup a Chomůtova, již ve XIV věku německých, tlačili se sem Němci hlavně ku konci XV a na počátku XVI století, Březno, Chudeřín, ještě roku 1458 český, poněmčily se v XVI století, jako i Libořice, okolí pak Měcholup a Líčkova se promíchávalo. Severně od Žatce bylo Březno již v XV století německé, Hořetice, Bílence byly již v r.1546 německé. V XVII stol. byli Němci až po hradby Žatce. Toto, někdy husitské a roku 1547 zatvrzelé město, drželo se asi do r. 1661, pak nějaký čas byl boj o převahu, až pak poněmčení ku konci století dokonáno. Poslední český list vložil si do knih r. 1683 Šimon Špaček. Postoloprty, které již r. 1581 snad smíšené byly, poněmčeny v témž století, možná i dříve než Žatec…… Všechny tyto údaje korespondují s poznámkami Dr. Hetze v libočanské kronice.

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Datum a čas

Dnes je sobota, 31. 10. 2020, 16:26:54

Svátek

Svátek má Štěpánka

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Světový den spoření
  • Den UNICEF

Zítra má svátek Felix

Jídelníčky

Informace e-mailem

Novinky e-mailem

Aktuální počasí

dnes, sobota 31. 10. 2020
slabý déšť 16 °C 10 °C
neděle 1. 11. slabý déšť 13/9 °C
pondělí 2. 11. slabý déšť 19/14 °C
úterý 3. 11. déšť 15/12 °C
Foto